Jak vybrat digitální piano – podrobný průvodce

Digitálních pian je na trhu obrovské množství (např. na e-shopu Kytary.cz najdete přes 300 modelů). Abychom se v nabídce snadno zorientovali, je dobré zaměřit se na několik klíčových faktorů, které zásadně ovlivňují zážitek ze hry. Tento průvodce vám krok za krokem vysvětlí, jaké typy digitálních pian existují, na co si dát pozor u klaviatury, jak funguje zvukový engine, co znamená polyfonie, proč řešit reproduktory a výkon, jaké jsou možnosti konektivity a funkcí, a nakonec nabídne doporučení modelů v různých cenových kategoriích.

1. Typy digitálních pian

Digitální piana lze rozdělit do několika skupin podle konstrukce a využití. Každý typ má své výhody a hodí se pro jiné účely:

• Přenosná digitální piana (portable) – Kompaktní piana vhodná pro časté přesuny nebo když máte málo místa. Nemají pevný nábytek/skříň, často se používají na skládacím stojanu a lze je po hraní uklidit. Obvykle váží kolem 10–15 kg, takže je bez problému přenesete. Mají zabudované reproduktory, ale menší (o nižším výkonu) než skříňové modely. Jsou ideální pro studenty do bytu nebo na chatu. Příklady: Yamaha P-45/P-125 (řada P), Roland FP-10/FP-30X, Korg B2, Casio CDP-S série apod.

• Skříňová (konzolová) digitální piana – Mají vlastní pevný stojan (skříň) a vzhledem připomínají akustické pianino. Jsou stabilnější (hodí se pro intenzivní cvičení), často obsahují i kryt klaviatury a tři pedály jako klasické piano. Díky většímu rezonančnímu prostoru mívají výkonnější ozvučení a lepší basy. Jsou však těžší a méně mobilní (váha kolem 40–60 kg). Jsou skvělou volbou jako domácí nástroj pro vážnější hráče nebo do hudebních škol. Příklady: Yamaha Arius YDP série (YDP-145, YDP-165), Roland RP/F701, Kawai KDP/CN série, Casio AP (Celviano) série.

• Stage piana – Speciální kategorie přenosných pian určených pro koncertní využití na pódiu. Jsou stavěná na časté převážení a zapojení do aparatury. Často nemají vlastní reproduktory (aby byly lehčí a aby zvuk šel přímo do ozvučení), nebo mají jen základní pro domácí cvičení. Vynikají naopak širokou nabídkou zvuků, možnostmi editace, robustní konstrukcí a bohatou konektivitou (více výstupů, MIDI, audio out apod.). Hodí se pro kapely, koncertní pianisty a studiové hráče. Příklady: Roland RD-88, Yamaha CP88, Nord Piano/Stage, případně vyšší modely přenosných řad (Roland FP-90X, Yamaha P-515), které cílí i na profesionály.

• Hybridní digitální piana – Špičkové modely kombinující prvky akustického klavíru a digitální technologie. Obvykle mají reálnou klavírní mechaniku (dřevěné klávesy a kladívka shodná s akustickým pianem), ale zvuk je generován elektronicky (samplováním či modelováním). Někdy mají i rezonanční desku nebo speciální vícecestné ozvučení, které šíří zvuk podobně jako akustický nástroj. Cílem je dosáhnout maximálně autentického pocitu ze hry bez nutnosti ladění a údržby akustického klavíru. Hybridní piana jsou většinou drahá (stovky tisíc Kč) a míří na nejnáročnější hráče. Příklady: Yamaha AvantGrand (modely N1X, N3X), Kawai Novus (NV5, NV10), Casio Grand Hybrid (GP-310, GP-510 – ve spolupráci s C. Bechstein).

2. Klaviatura a mechanika kláves

Klaviatura je zřejmě nejdůležitější částí digitálního piana – výrazně ovlivňuje, jak pohodlně a realisticky se vám bude hrát. Kvalitní digitální piana se snaží co nejvěrněji napodobit pocit ze stisku kláves akustického klavíru se všemi detaily​. Při posuzování klaviatury se zaměřte na následující aspekty:

• Kladívková mechanika: Všechna skutečná digitální piana (na rozdíl od keyboardů) by měla mít plně vyváženou kladívkovou mechaniku. To znamená, že klávesy kladou odpor podobně jako u akustického piana – uvnitř jsou závaží nebo simulovaná kladívka. Levnější modely můžou mít lineární mechaniku (všechny klávesy stejně těžké), zatímco lepší mají gradovanou (viz níže)​. Kladívková mechanika umožňuje rozvíjet správnou techniku úhozu; bez ní (např. na syntezátorové či polovyvážené klaviatuře) by přechod na skutečný klavír byl obtížný.

• Postupné vyvážení kláves (graded action): U akustického klavíru jsou basové klávesy delší a kladívka těžší, takže kladou větší odpor, zatímco v diskantu jsou lehčí. Kvalitní digitální piana tento jev napodobují – mívají odstupňovanou mechaniku, kde spodní klávesy jsou pocitově „těžší“ a horní „lehčí“. To působí přirozeněji. Naproti tomu nejlevnější digitály mohou mít odpor kláves všude stejný (což není tak autentické). Pokud to výrobce uvádí, preferujte Scaled/Graded Hammer klaviaturu. Například Yamaha označuje základní gradovanou mechaniku jako GHS (Graded Hammer Standard) u levnějších modelů a GH3/GrandTouch u vyšších. Roland používá PHA-4 Standard/Premium, PHA-50 apod., Kawai Responsive Hammer atd. – všechny však nabízejí odstupňování hmotnosti kláves jako u piana.

• Materiál kláves (plast vs. dřevo): Vnitřní konstrukce kláves může být plastová (většina běžných digitálů) nebo dřevěná (vyšší modely a hybridy). Dřevěné klávesy bývají delší, robustnější a často lépe vyvažují pocit hry (dřevo má jinou hmotnost a pružnost). Například Kawai řada CA (Concert Artist) či Yamaha Clavinova vyšší řady používají dřevěné klávesy, někdy s povrchem napodobujícím slonovinu pro lepší grip. To ale neznamená, že plastové klávesy jsou špatné – kvalitní plastová mechanika s dobrým vyvážením a povrchovou úpravou (matný povrch, Ivory Feel apod.) také velmi dobře poslouží a je odolná.

• Počet snímačů úhozu: Každá klávesa má senzory, které snímají rychlost stisku a uvolnění. Základní mechaniky mívají dva snímače, lepší tři snímače. Tři senzory umožňují lepší opakování tónu při nedokonalém uvolnění klávesy (tzv. repetiční schopnosti) – tón může znít znovu, aniž byste klávesu úplně pustili, podobně jako u grand piana. Více senzorů tedy zlepšuje odezvu při rychlých pasážích a trillech. Pokud jste pokročilejší hráč, vyplatí se model s trojsenzorovou klaviaturou (většina střední třídy výše tím dnes už disponuje).

• Escapement (let-off): Označuje funkci simulující jemné „odskočení“ kladívka při dohmatu, které cítíte u křídla, když stisknete klávesu velmi pomalu. U akustického křídla totiž mechanismus vypustí kladívko, aby po úderu nebrzdilo strunu – při pomalém stisku pak klávesa klade nepravidelný odpor. Některá digitální piana toto napodobují drobným odporem v dolní části zdvihu klávesy. Není to nezbytné pro hru, ale pro opravdový pocit z křídla to pokročilí hráči ocení. Výrobci to označují různě (Roland PHA-4 a vyšší mechaniky mají escapement, Kawai u vyšších modelů, Yamaha GrandTouch). Escapement simuluje situaci, kdy je klávesa stlačena příliš nedůsledně a u akustického nástroje by strunu nerozezněla – tón by se neozval​. Tato funkce tedy přidává na věrnosti mechaniky.

• Další vlastnosti klaviatury: Některé klaviatury mají speciální povrch kláves (např. syntetická slonovina a eben) pro příjemnější dotek a aby prsty neklouzaly při delším hraní. To je plus, ale není to klíčové pro výběr. Důležitější je, aby vám subjektivně pocit z klaviatury vyhovoval – pokud máte možnost, určitě si jděte do prodejny různé mechaniky vyzkoušet, protože pocit „tuhosti“ či odezvy může být u různých značek odlišný.

3. Zvukový engine a technologie zvuku

Srdcem digitálního piana je zvukový generátor (engine), který vytváří výsledný zvuk klavíru ve sluchátkách nebo reproduktorech​. Kvalita samplování či modelování zvuku má zásadní vliv na věrnost tónu, rezonance a celkový hudební zážitek. Dnešní nástroje používají dvě hlavní metody (často i kombinaci):

• Samplování (vzorkování) – Tradiční přístup, kdy jsou nahrány zvuky skutečného klavíru a uloženy v paměti. Každá klávesa může mít několik samplů pro různé úhozy (od pianissima po fortissimo). Levnější piana často nenahrávají každou klávesu zvlášť – nasamplují třeba několik vybraných tónů a ostatní se dopočítají posunem ladění​. Naproti tomu kvalitnější modely mají kompletně nasamplovanou celou klaviaturu špičkových křídel ve více úrovních dynamiky​. Výsledkem je bohatší a přirozenější zvuk. Výrobci se předhánějí v tom, čí samply jsou prestižnější: Yamaha například do svých pian integruje zvuk legendárních koncertních křídel Yamaha CFX a Bösendorfer Imperial – tedy dvě světově proslulá grand piana, jejichž zvuk byl detailně zaznamenán​. Kawai používá technologii Harmonic Imaging, která zachycuje charakter jejich koncertních křídel (např. Shigeru Kawai) s plynulými přechody napříč dynamikou. Casio ve svých Privia/Celviano uvádí technologii AiR (Acoustic & intelligent Resonator), rovněž založenou na multi-samplingu klavírů (v případě Grand Hybrid dokonce ve spolupráci s firmou Bechstein). Při výběru se zajímejte, jaký klavír byl nasamplován – např. zvuk Yamaha CFX je jasný a brilantní, kdežto sampl Steinwaye nebo Bösendorferu bývá temnější a zpěvnější. Každý výrobce obvykle poskytuje ukázky zvuku, které si můžete poslechnout.

  
  

• Fyzikální modelování – Modernější přístup, kdy zvuk není založen přímo na nahrávkách, ale generuje se pomocí algoritmů, které simulují fyzikální děje v klavíru (chování strun, rezonance, kladívka atd.). Čisté modelování nabízí např. vyšší řady Roland (PureAcoustic Piano Modeling) nebo software Pianoteq. Výhodou je extrémní detailnost a variabilita zvuku – každý úhoz je vypočítán, takže zvuk reaguje na hru podobně jako akustický nástroj (není omezen na několik předem daných samplů). Také se dají měnit parametry jako tvrdost kladívek, délka dozvuku, rezonance a pod. Nevýhodou bývala v minulosti vyšší cena a někdy odlišný charakter zvuku (modelované piana mohou znít „jinak“ než klasické samply). V praxi mnoho digitálních pian kombinuje oba přístupy: základ tvoří sampl a nadstavbou jsou modelované rezonance strun, dozvuková fáze, simulace pedálu apod. Např. Roland SuperNATURAL technologie využívá kombinaci samplingu a modelingu – zahrnuje kompletní proces tvorby pianového zvuku, včetně kombinace hraných tónů, jejich vzájemné rezonance a interakce všech částí jako u akustického nástroje​. Výsledkem je bohatý a komplexní zvuk plný detailů, který lépe reaguje na způsob hry.

  
  

• Rezonanční efekty a pedály: Důležitou součástí pianového zvuku jsou efekty jako string resonance (dozvuk ostatních strun při drženém pedálu), damper resonance (rezonance při sešlápnutí pravého pedálu), key-off sound (tlumení struny při puštění klávesy – jemné „cvaknutí“) apod. Lepší nástroje tyto nuance simulují. Například Yamaha má Virtual Resonance Modeling (VRM), Roland zmiňovanou resonanční část SuperNATURAL, Kawai tzv. Spatial Resonance nebo prostě „Resonance“. Při výběru se podívejte, zda piano nabízí nastavení těchto parametrů – přidává to na realistice. Pokud plánujete hodně klasické hudby s pedálem, polyfonní rezonance a hladký dozvuk tónů pro vás budou důležité.

Závěrem: Všichni významní výrobci dnes nabízejí velmi kvalitní zvukové enginy. Rozdíly jsou spíše v charakteru tónu (každá značka má svůj „sound“). Doporučujeme si poslechnout ukázky – zvuk Yamaha (CFX/Bösendorfer) je jiný než Roland (modelovaný), Kawai nebo Casio. Důležité je, aby se vám zvuk pian líbil a motivoval vás ke hře. U vyšších modelů neuděláte vyloženě chybu – většina nástrojů má skvělý zvuk, rozdíly jsou v detailech​.

4. Polyfonie (počet hlasů)

Polyfonie udává, kolik tónů může piano zahrát současně. U digitálu to znamená, kolik samplů může znít naráz – započítávají se nejen stisknuté klávesy, ale i zvuky doznívající pedálem a vrstvené rejstříky. Například když sešlápnete pravý pedál a zahrajete arpeggio, starší tóny stále doznívají, i když hrajete nové – to vše zabírá polyfonní hlasy.

• Hodnoty polyfonie: U dnešních pian se běžně setkáte s čísly jako 64, 128, 192 nebo 256 hlasů (někdy i vyšší). Čistě modelovaná piana mohou mít polyfonii prakticky neomezenou (protože netahají vzorky z paměti). Pro začátečníka je 64 hlasů dostačujících, jelikož běžné jednoduché skladby tolik tónů najednou nevyužijí. Pokročilí hráči by ale měli volit minimálně 128 hlasů, aby při rychlých pasážích a vydatném pedálu žádný tón nechyběl​. Pro velmi náročné skladby nebo použití split/layer (rozdělení klaviatury na více zvuků) je vhodných 192 a více hlasů. Naštěstí většina moderních modelů střední třídy už má 192 či 256, takže polyfonie nebývá limitující faktor.

  
  

• Co se stane při nedostatku polyfonie? Když překročíte limit, začne piano uvolňovat nejstarší znějící tóny (ty doznívající) a nové je nahradí – prakticky to může znamenat, že dozvuk některých tónů se usekne dřív, než by měl. Při běžné hře si toho možná ani nevšimnete, ale v pokročilých skladbách s pedálem by to mohlo rušit. Proto pokud plánujete hrát klasickou hudbu a pokročilejší kusy, volte raději vyšší polyfonii. U nejlevnějších pian (32–64) buďte obezřetní – na jednodušší skladby OK, ale mají rezervy.

• Poznámka: Čísla polyfonie lze mezi výrobci srovnávat jen orientačně. Některé značky uvádějí např. 128, ale v praxi je efektivně polovina, pokud použijete stereo samply nebo vrstvení zvuků (např. když navrstvíte smyčce a klavír, každý tón si vezme 2 hlasy polyfonie – jeden pro každý zvuk). U kvalitních modelů je však polyfonie tak vysoká, že na omezení nenarazíte. Pro jistotu tedy hledejte alespoň 128 hlasů, ideálně víc, a máte klid do budoucna.

5. Reproduktory a výkon zvuku

Jednou z velkých předností digitálního piana je, že má vestavěné reproduktory – uslyšíte svůj výkon bez potřeby externího ozvučení. Kvalita a síla těchto reproduktorů ale značně ovlivní, jak si hraní užijete, zejména v domácím prostředí. Na co se zaměřit:

• Výkon ve wattech: Výrobci uvádějí výkon zabudovaného zesilovače, často ve formátu např. „2 × 8 W“ (dva reproduktory po 8 wattech) apod. Obecně platí, že vyšší výkon znamená plnější a hlasitější zvuk – důležité zejména pro basy a dynamiku. Malé přenosné modely mívají kolem 2×5–10 W, což stačí na cvičení v pokoji, ale zvuk bude spíše komornější. Konzolová piana střední třídy často nabízejí 2×20 W, což už vyplní i větší místnost a zvuk je dynamičtější a prostorovější​. Nejvyšší modely mohou mít i 4 reproduktory o celkovém výkonu 50–100 W, případně přidávají subwoofery pro hluboké basy. To oceníte, pokud chcete pocit „jako z koncertního křídla“, zvlášť při větší hlasitosti.

  
  

• Počet a umístění reproduktorů: Nejde jen o watty – velmi důležité je, kolik reproduktorů piano má a kam směřují. Běžně digitál mívá dvojici reproduktorů (stereo) mířících směrem k hráči. Lepší modely přidávají další dva (celkem čtyři) – např. dva nahoře a dva dole ve skříni – čímž se zvuk rozprostře a simuluje rezonanci celého nástroje. Některé pianina mají i reproduktory vzadu nebo speciální zvukové kanály, které napodobují zvuk vycházející z útrob akustického piana​. Výsledkem je realističtější zvukový obraz. Pokud můžete, vyzkoušejte si nástroj při různé hlasitosti – všímejte si, zda zvuk není plechový, jestli má dostatek basů a zda nezkresluje. Také funkce jako Intelligent Acoustic Control (Yamaha) nebo Volume Sync EQ (Roland) automaticky upravují ekvalizaci zvuku při nižší hlasitosti, aby nezanikaly basy a výšky – to je praktický doplněk pro domácí hraní potichu.

  
  

• Kdy řešit výkon: Pokud budete hrát převážně na sluchátka, vestavěné repro tolik řešit nemusíte. Ale pro hru „nahlas“ doma je příjemné, když piano zní plně. Slabší model (např. 2×6 W) může mít zvuk tenčí, a i když hlasitost vytočíte naplno, nebude to ono. Silnější ozvučení (např. 2×20 W) dá pianu „drajv“ a rezervu – i na poloviční hlasitost zní lépe, čistěji, má to šťávu. Také pokud budete nástroj používat třeba pro doprovodný playback nebo pouštět skrz něj hudbu (u modelů s Bluetooth audio), výkon se hodí. Do menšího bytu ale není třeba to přehánět – i 2×5 W může být pro sousedy dost hlasité. Pro srovnání: 20 W už je pocitově hodně hlasité v obyváku. Každopádně, vyšší model obvykle = vyšší výkon a lepší zvukový projev. Berte to v potaz při volbě v dané cenové kategorii.

6. Konektivita a funkce

Moderní digitální piana nejsou jen „elektronické klavíry“, ale často nabízejí spoustu funkcí a možností propojení. Zvažte, jaké konektory a vybavení by se vám mohly hodit:

• Sluchátkové výstupy: Téměř všechny digitály mají výstup na sluchátka (většinou 6,3mm stereo jack). Často dokonce dvoje sluchátkové zdířky, abyste mohli hrát nebo cvičit duet se spoluháčem či učitelem v tichosti. Poslech na sluchátka je obrovská výhoda digitálu – můžete cvičit v noci, aniž byste rušili okolí​. Ujistěte se, že nástroj má sluchátkový výstup pohodlně přístupný (někdy je zespodu u konzolových pian – praktické je, když je tam i držák na sluchátka). Kvalita zvuku do sluchátek bývá dobrá, u dražších modelů i se simulací prostoru (např. Yamaha Stereophonic Optimizer, Roland Headphones 3D Ambience), aby zvuk nezněl „v hlavě“.

  
  

• USB a MIDI konektivita: Dnešní piana standardně mívají USB to Host (USB typu B) pro propojení s počítačem nebo mobilním zařízením. To funguje jako MIDI rozhraní – piano můžete připojit k různým aplikacím, nahrávat do počítače svoje hraní jako MIDI data nebo používat piano jako MIDI klaviaturu k ovládání virtuálních nástrojů​. Některé modely mají i USB to Device (USB typu A) pro zapojení flash disku – ten slouží k ukládání nahraných skladeb nebo přehrávání MIDI/Audio souborů přímo v pianu. Klasický 5pin MIDI In/Out konektor mívají spíše profesionální a stage modely; většině uživatelů postačí USB, které plní stejnou funkci.

  
  

• Bluetooth: Stále více digitálních pian podporuje Bluetooth – pozor, jsou dva typy:

  
  

  • Bluetooth MIDI – bezdrátové propojení s aplikacemi (tablet, telefon) pro odesílání MIDI dat. Umožní bez kabelu používat např. výukové či notové aplikace, ovládat funkce piana přes aplikaci (např. Yamaha Smart Pianist, Roland Piano Every Day apod.).

  
  

  • Bluetooth Audio – piano funguje jako Bluetooth reproduktor. Můžete z telefonu pouštět doprovod nebo písničky a hrát do toho; zvuk jde z reproduktorů piana. To je skvělé pro jamování nebo pouštění podkladů. (Např. Roland FP-30X má Bluetooth audio i MIDI, Yamaha YDP-165 má jen Bluetooth MIDI modul atd. Vždy zkontrolujte specifikaci konkrétního modelu.)

• Další vstupy/výstupy: Pokud plánujete vystupovat, hodí se Line Out výstupy – u levnějších pian někdy chybí (dá se obejít sluchátkovým výstupem, ale line-out je lepší). Konzolová piana mívají 2× CINCH (RCA) nebo 2× 6,3mm jack output​, stage piana i symetrické XLR výstupy pro přímé zapojení do mixpultu​. Některé nástroje mají Audio In (3,5mm jack), kam lze pustit audio z mobilu nebo metronom. Standardem je vstup pro sustain pedál (u přenosných pian; konzole mají pedály integrované). Někdy je zde i konektor pro třípedálovou jednotku, pokud ji dokoupíte.

  
  

• Funkce pro cvičení: Digitální piana často obsahují metronom, různé výukové režimy (např. duo mód – rozdělí klaviaturu na dvě poloviny ve stejné oktávové poloze pro učitele a žáka; funkci nácviku skladeb, kdy vám piano ukazuje noty nebo čeká na správný tón apod.), případně automatické doprovody (to už ale přecházíme spíš do kategorie keyboardů). Užitečná je možnost nahrávání – většina pian umožní aspoň jednoduchý záznam hry (interní paměť pojme několik tisíc not). Pokročilejší modely zvládnou i vícestopý záznam nebo nahrát přímo audio (.WAV) na flash disk. Podívejte se také na počet a kvalitu ostatních zvuků: téměř každé digitální piano má kromě akustického klavíru i varhany, elektrické piano, cembalo, smyčce atd. – někdo to nevyužije vůbec, jiný si rád zaexperimentuje s varhanním rejstříkem.

• Aplikace a smart funkce: Jak zmíněno, mnoho pian má vlastní aplikace (pro iOS/Android), které zpříjemní ovládání – na displeji tabletu vidíte volbu zvuků, rytmů, můžete listovat noty, učit se skladby apod. To není přímo kritérium výběru modelu, ale může to ovlivnit pohodlí používání. Např. Yamaha Smart Pianist, Roland Piano Every Day, Kawai PianoRemote atd. – pokud jste technicky založeni, mrkněte, co k tomu výrobce nabízí.

7. Doporučené modely v jednotlivých cenových kategoriích

Nakonec si rozdělme trh do několika cenových pásem a uveďme příklady populárních modelů, které v dané kategorii vynikají poměrem cena/výkon. Samozřejmě výběr konkrétního piana vždy zvažte podle vlastních preferencí, ale tyto tipy mohou posloužit jako odrazový můstek:

Kategorie do 15 000 Kč (základní modely pro začátečníky):

• Yamaha P-45 – Jeden z nejprodávanějších základních digitálních pian. Přenosný model s 88 klávesami, kladívkovou mechanikou GHS (plastovou, gradovanou), 64-hlasou polyfonií a slušným klavírním zvukem Yamaha (Pure CF sampl koncertního křídla). Má jednoduché ovládání jedním tlačítkem + klávesy. Vhodný pro začátečníky a nenáročné hráče, kteří chtějí kvalitu značky Yamaha za dostupnou cenu.

• Roland FP-10 – Cenově dostupné přenosné piano od Rolandu. Nabízí výbornou klaviaturu PHA-4 Standard s escapementem a povrchem Ivory Feel (v této ceně výjimečné). Zvuk využívá technologii SuperNATURAL piano, polyfonie 96 hlasů. Má Bluetooth MIDI pro připojení aplikace. Reproduktory 2×6 W. Skvělý úhoz a sound v kompaktním balení – jedno z nejlepších pian pro začínající klavíristy.

• Casio CDP-S110 / S360 – Velmi lehká a tenká přenosná piana. CDP-S110 je základ s 88 klávesami (Scaled Hammer Action Keyboard II), 64 hlasů polyfonie, 10 zvuků, vhodný pro nenáročné cvičení. CDP-S360 má 700 zvuků a 200 rytmů (blíží se keyboardu), polyfonii 128 a USB audio/MIDI – hodí se, pokud chcete i aranžovat. Casio se v posledních letech zlepšilo a jejich mechaniky i zvuk (Air Sound Source) jsou v dané ceně konkurenceschopné. Alternativně model Casio PX- S1100 (novější Privia, cca 18 000 Kč) navazuje na to s elegantnějším designem.

• Korg B2 – Základní digitální piano od Korgu. Jednoduché přenosné pianino s 88-klávesovou kladívkovou mechanikou (Korg NH – Natural Hammer), 120 hlasů polyfonie a výbornými zvuky klavírů (Německý, Japonský křídlo atd.). Má i USB MIDI/Audio, takže lze využít jako audio rozhraní. Reproduktory 2×15 W dávají na malý přístroj solidní zvuk. Varianta Korg B2N nabízí lehčí dotek (polovyvážená mechanika) – tu volte jen pokud vyloženě potřebujete měkčí klávesy.

Poznámka: V této nejnižší kategorii existují i levné značky jako Sencor, Startone apod., které lákají na cenu pod 10 tisíc. Ty mohou posloužit pro úplné seznámení s nástrojem, ale obvykle mají kompromisy v mechanice a zvuku. Značková piana (Yamaha, Roland, Casio, Korg, Kawai...) za ~12–15 tisíc poskytnou výrazně lepší zážitek ze hry a delší životnost. Investice pár tisíc navíc se zde vyplatí.

Kategorie 15 000 – 30 000 Kč (střední třída, pokročilejší funkce):

• Yamaha P-125 / P-125a – Oblíbené přenosné piano vyšší základní třídy (~17 tisíc). Oproti P-45 má vylepšený zvuk (Pure CF Engine), 192 hlasou polyfonii, 2×7 W ozvučení a více zvuků i funkcí (např. rytmy pro doprovod). Stále kompaktní, vhodné pro studenty, kteří chtějí kvalitní piano na cvičení i případné vystoupení. Novější verze P-125a přidává USB audio interface.

• Roland FP-30X – Pokračovatel FP-10 s mnoha vylepšeními (~20 tisíc). Lepší ozvučení 2×11 W, polyfonie 256, více zvuků a hlavně Bluetooth Audio + MIDI. Stále výborná PHA-4 klaviatura. Tento model je skvělý poměr cena/výkon pro domácí i pódiové využití – můžete cvičit, nahrávat do PC i ozvučit menší akci. Alternativně Roland F107/RP107, což jsou konzolové varianty téhož piana v elegantním skříňovém provedení.

• Yamaha Arius YDP-145 – Digitální pianino (konzole) pro domácí hru (~22 tisíc). Nabízí klasický vzhled nábytku, 88 kláves GHS mechaniky, zvuk grandsamplu Yamaha CFX​, 192 hlasů polyfonie a 2×8 W reproduktory. Obsahuje 10 zvuků, metronom, dvojí sluchátkový výstup. Pro studenty klasického piana výborná volba – pocit ze hry je blízký akustickému pianinu, ale za zlomek ceny. Vyšší model YDP-165 (~28 tisíc) přidává lepší GH3 klaviaturu s 3 senzory a silnější 2×20 W ozvučení pro bohatší zvuk.

• Kawai KDP-120 – Konzolové piano od Kawai (~23 tisíc). Má výbornou klaviaturu Responsive Hammer Compact II (88 plastových kláves s gradací), 3 senzory a simulací let-off, povrch imitace slonoviny. Zvuk používá Harmonic Imaging samplování koncertního křídla Kawai SK-EX, polyfonie 192. Ozvučení 2×20 W potěší silným přednesem. Má Bluetooth MIDI i USB, 15 zvuků, výukové funkce. Kawai je známé pro přirozený úhoz a temnější klavírní zvuk – KDP-120 je skvělý vstup do světa jejich pian.

• Casio Privia PX-870 – Vrcholný model přenosné/kompaktní řady Privia v provedení s nábytkem (~25 tisíc). Nabízí 88-klávesovou kladívkovou mechaniku Tri-Sensor II (3 snímače), povrch Ivory/ebony feel, 256 hlasou polyfonii a 4 reproduktory o celkovém výkonu 2×20 W (velmi solidní zvuk). Disponuje zvuky 5 pian (vč. koncertního křídla), smyčců, varhan atd., umí nahrávat audio na USB flash. Casio se tímto modelem vyrovnává konkurenci – za dané peníze dostanete bohatou výbavu i zvuk. Alternativně novější Casio PX-880 nebo designová varianta PX-770 (levnější, s jednodušším ozvučením).

• Korg C1 Air – Stylové digitální piano v konzoli (~30 tisíc). Zaujme výbornou klaviaturou Korg RH3 (ta je známá svou rychlou odezvou a gradací, používá ji i Korg Grandstage), a hlavně má Bluetooth Audio pro přehrávání hudby. Zvukové jádro nabízí německý a japonský koncertní klavír, elektrická piana, varhany aj. Ozvučení 2×25 W je velmi slušné. Korg C1 Air je často chválen pro krásný design (v bílé či černé) a vyvážené vlastnosti – hodí se do moderního interiéru pro hráče, kteří chtějí něco trochu jiného než mainstream Yamaha/Roland.

(V tomto segmentu 15–30 tis. Kč je konkurence největší a nelze vyjmenovat všechny. Další skvělé modely: Roland F701 (konzole, nástupce F-140X), Yamaha P-515 (nejvyšší přenosný Yamaha s dřevěnými klávesami – spíš 35 tis.), Kawai ES-120 (přenosné stage piano s RH mechanikou), Kawai CN-201 (novější konzole, ~30 tis.) atd. Volte podle preferencí mechaniky a zvuku.)

Kategorie 30 000 – 45 000 Kč (vyšší střední třída, pro náročnější hráče):

• Yamaha Clavinova CLP-735 – Patří do prestižní řady Clavinova (model 2021, cena od ~45 tisíc podle povrchové úpravy). Nabízí dřevěnou GrandTouch-S klaviaturu (bílé klávesy dřevo, simulace escapementu), špičkové zvuky dvou koncertních křídel (Yamaha CFX a Bösendorfer) s detailním samplováním, polyfonii 256, a bohaté ozvučení (2×30 W + 2×5 W – celkem 4 reproduktory). Nechybí Bluetooth, množství zvuků a funkcí (recordér, USB audio, doprovodné rytmy). Clavinova je etalonem pro domácí digitální piana – model CLP-735 výborně poslouží pokročilým žákům i mistrům ke cvičení s realistickým pocitem.

• Roland HP-704 – Digitální piano z vyšší domácí série HP (cca 45 tisíc). Vybaveno špičkovou mechanikou PHA-50 (dřevěno-plastové klávesy, escapement, slonovinový povrch) – stejnou používají i koncertní stage modely. Zvukový engine je PureAcoustic Piano Modeling (plně modelovaný zvuk pian, velmi dynamický a živý) + možnost přepnout na sampled mode (SuperNATURAL). Polyfonie je prakticky neomezená (při modelování). Ozvučení: 4 reproduktory (2x25 W + 2x5 W) – sound je bohatý, obklopující hráče. Samozřejmostí Bluetooth Audio&MIDI, velký výběr zvuků (asi 300), stylový moderní design skříně. Model HP-704 ocení náročný hráč, který chce univerzální nástroj s prvotřídní mechanikou a zvukem.

• Kawai CN-39 – Oblíbený model vyšší střední třídy od Kawai (předchůdce aktuálního CN-301, cena kolem 40 tisíc). Má klaviaturu Responsive Hammer III (plastová, 3 senzory, let-off simulace, Ivory Touch povrch), zvuk Harmonic Imaging XL – samply dvou koncertních křídel (Shigeru Kawai a Kawai EX), polyfonii 256. Zaujme výkonnými reproduktory 2×20 W vyvinutými ve spolupráci se značkou Onkyo – zvuk je velmi čistý. Funkčně nabízí USB audio, Bluetooth MIDI, spoustu zvuků (355), režimy lesson, atd. Kawai CN řada je ceněna pro hudební výbornost – za nižší cenu dostanete hodně z dražší série CA (kromě dřevěné klaviatury). Novější CN-301 vylepšuje detaily (Bluetooth audio, lepší processor).

• Casio Celviano AP-710 – Vrchol standardní (ne-hybridní) řady Celviano, vyvinutý ve spolupráci s C. Bechstein (~40 tisíc). Nabízí 88 kláves se třemi senzory a simulací let-off (stejná mechanika jako Privia, Tri-sensor II), ovšem zvukový engine AiR Grand Sound Source s třemi špičkovými samplovanými křídly: Hamburg (Steinway?), Vienna (Bösendorfer?) a Berlin (Bechstein). Polyfonie 256, 2×30 W ozvučení (4 reproduktory). Zvukově patří AP-710 k tomu nejlepšímu v kategorii – hlavně klasický repertoár zní skvěle. Má 26 zvuků, není přehnaně vybaven funkcemi (zaměřen na čistou hru). Pro někoho může být lákavá alternativa k Yamaha/Kawai.

• Korg G1 Air – Prémiové digitální piano od Korgu (~37 tisíc). Unikátní design s velmi štíhlou skříní a trojicí zvuků koncertních křídel (německé, japonské, italské piano). Klaviatura RH3 (vynikající, použitá i v workstationech Korg Kronos) zajišťuje autentický úhoz. G1 Air má 4 reproduktory (2x20 W + 2x20 W) – celkově 80 W, díky tomu výborně vykresluje jak basy, tak výšky zvlášť (dva reproduktory jsou umístěné nahoře, dva dole). Název „Air“ značí Bluetooth Audio, což G1 má. Jde o skvělou volbu pro pokročilé hráče hledající netradiční vzhled a silný zvukový zážitek.

(V této kategorii je už mnoho špičkových nástrojů – vybírejte podle preferencí mechaniky: Yamaha CLP-725/735, Roland FP-90X (pokud chcete přenosný s top zvukem), Roland LX-705 (vyšší model se skříní ve stylu křídla), Kawai CA-49 (vstup do Kawai s dřevěnými klávesami, ~50 tis.), Yamaha CSP-170 (Clavinova s interaktivními funkcemi pro tablet) aj. Cena 30–45 tis. už zpravidla zaručuje vynikající kvalitu pro velmi seriózní hru.)

Kategorie nad 45 000 Kč (top modely a hybridy):

Zde se nachází to nejlepší, co digitální piana nabízejí. Pro běžné domácí hraní nejsou tyto drahé modely nutné, ale pro úplnost zmíníme pár zajímavých zástupců:

• Yamaha Clavinova CLP-745/775/785 – Vyšší modely Clavinovy (60–100+ tisíc) s dřevěnou GrandTouch klaviaturou, prémiovým ozvučením (CLP-785 má až 6 reproduktorů včetně transducerů v desce) a nejnovějšími technologiemi (binaurální samplování pro sluchátka, GP Response pedál atd.). Rozdíl mezi nimi je v síle zvuku a pokročilosti funkcí (CLP-745 už má dřevěné klávesy a Bluetooth audio, CLP-775 přidá např. tactile feedback atd.). Pokud chcete to nejlepší pro pocit z akustického křídla a rozpočet není problém, tyto Clavinovy patří na špičku.

• Roland LX-706/LX-708 – Vlajkové modely Rolandu (cca 80 a 120 tisíc). Mají Grand Hybrid klaviaturu (dřevěná jádra kláves) a plně modelovaný zvuk PureAcoustic s možností volby charakteru (evropský vs. americký klavír). Série LX vypadá jako luxusní upright piano – vyšší ozvučná skříň, výklopný kryt. LX-706 má 6 reproduktorů (výkon 2x50 + 4x5 W), LX-708 dokonce 8 reproduktorů (2x25 + 4x5 + 2x25 transducery) – zvukově naprosto strhující zážitek, simulující rezonanci celého křídla. Tyto modely jsou pro opravdové fajnšmekry a profesionály, kteří chtějí krásný nástroj do salonu i na cvičení.

• Kawai Novus NV5/NV10 – Představitelé hybridních pian od Kawai (NV5 kolem 150 tis., NV10 přes 300 tis.). Používají skutečnou mechaniku akustického klavíru (NV5 z pianina, NV10 z koncertního křídla) – takže všechna kladívka, táhla, mechanismus jsou reálné, jen místo strun je optické snímání a digitální zvuk. Mají také reálnou rezonanční desku (u NV5) pro šíření zvuku, plus klasické reproduktory. Výsledkem je pocit ze hry tak blízko akustickému klavíru, jak jen to jde, přičemž zvuk je vzorkovaný i modelovaný (samozřejmě Kawai SK-EX křídlo). Podobně Yamaha nabízí hybrid AvantGrand N1X, N3X – rovněž skutečná mechanika křídla, 4kanálové ozvučení, samply 2 křídel, cena ~200 tis. a více. Tyto nástroje cílí na konzervatoristy, koncertní pianisty pro domácí trénink a všechny, kdo chtějí špičkový klavír, ale nemohou mít akustický (kvůli hlučnosti či údržbě).

• Další zajímavosti: V této high-end kategorii jsou i stage piana pro profesionály, např. Nord Grand/Stage 4 (60–100 tisíc, oblíbené v live scéně pro široké zvuky a jednoduchost ovládání), Yamaha CP-88, Roland RD-2000 apod. Tyto nástroje mají vynikající klaviatury a zvuky, ale často se prodávají bez skříně a pedálů, protože cílí na pódiové využití.

Na závěr je dobré říci, že digitální piano vybíráme na delší dobu – kvalitní model vám může sloužit 10 i více let. Proto se vyplatí důkladně promyslet, co od něj čekáte. Tento průvodce nastínil hlavní parametry: typ piana, klaviaturu, zvuk, polyfonii, reproduktory, konektivitu a cenu. Když si ujasníte priority v každé z těchto oblastí, snadno se vám počet kandidátů zúží. Ideální je zajít si nástroje osobně vyzkoušet – každému může „sednout“ něco jiného. Přejeme šťastnou ruku při výběru a ať vás hraní na nový nástroj co nejvíce inspiruje!